Odborná poradna

Ochlupení v důsledku spálení sluncem je neobvyklá informace. Jiná je situace u pigmentového névu, který může být ochlupený. Preventivně se obecně u hyperpigmentací doporučují ochranné krémy s SPF faktorem 50+. Bělící krémy mají účinek pomalý (MelaD, Iklen, Clarial, výraznější efekt mívá Unitone 4). Rychlejší efekt lze dosáhnout tzv. lékařským chemickým peelingem (provádí někteří dermatologové).

Šampon, který by radikálně snižoval maštěni vlasů neexistuje a to principiálně, protože tvorbu mazu řídí pohlavní hormony. Tedy jen zásah na této úrovni může vést při dlouhodobém používání speciální hormonálních léčiv (antiandrogeny) k efektu. Jsou to např. Diane, Chloe, Minerva. Efekt nastává obvykle do roka používání. Hormony se samozřejmě neužívají jen kvůli maštění vlasů, záleží na tom, zda chcete a po zdravotní stránce můžete užívat hormonální antikoncepci. Po zdravotní stránce je k posouzení kontraindikací kompetentní gynekolog.
Z léčebných šamponů lze doporučit např. Kerium of firmy LaRoche Possay, Nodé D.S. od firmy Bioderma, z českých např. Konopný šampon na lupy a řada dalších, které jsou navrhovány pro léčbu lupů a mastné kůže. Jejich složení se však liší, takže optimální je poradit se přímo s dermatologem po vyšetření a také postupně vyzkoušet ten optimální. Podstatné je nechat šampon alespoň 15 minut působit, aby se účinné látky mohly do kůže vstřebat.

Předpokládám, že o vitiligu již nějaké informace máte. Skvrnky okolo znamének, tzv. haló névy, jsou obvykle stabilní a nešíří se. Elocom krém zasahuje do jedné části procesu tvorby depigmentovaných skvrn – tj. tlumí nežádoucí imunitní reakci, ale nestimuluje repigmentaci. Jedná se ale kortikoid, tj. může jak všechny kortikoidy způsobovat po delším kontinuálním používání atrofii kůže. Proto se obvykle u vitiliga po 1-2 měsících přechází na intervalovou léčbu, tedy 2x týdně, kterou lze na malý rozsah, za kontrol lékařem, v zásadě používat i dlouhodoběji. Pokud se proces stabilizuje, kortikoid (např. Elocom) se vysazuje. Nasazuje se opětně při aktivaci. Repigmentaci stimuluje UV záření, tedy buď umělé zářiče (311 nm UVB) anebo u mírnějších případů, které mají dobrý sklon k repigmentaci někdy stačí i přirozené sluneční záření (samozřejmě v kombinaci s kortikoidy, nebo imunomodulátory anebo Vitixem). Léčba může ovlivnit již vzniklé projevy, nemůže zamezit tvorbě nových tedy ovlivnit průběh. Průběh vitiliga je individuální, obvykle pozvolna postupující. Není pravidlem, že by vitiligo mělo postihnout celý kožní povrch. Je několik druhů vitiliga, takže na Váš dotaz, jak by tomu mohlo být u Vašeho syna nemohu konkrétně odpovědět (neboť ho „na dálku“ nemohu vyšetřit). Mezi provokační faktory, které zhoršují průběh a podporují vznik nových depigmentovaných skvrn patří jednak faktory místní – jako je zraňování kůže a v tomto ohledu nejsou kontaktní sporty vhodné. Na druhou stranu je třeba zvážit, do jaké míry tento konkrétní faktor má vliv u Vašeho syna a též, jaké negativní psychické důsledky by naprostý zákaz tohoto sportu mohl mít. Pravda je někde uprostřed – všeho s mírou. K vnitřním provokačním faktorům patří těžké infekce, stres, endokrinologické poruchy- tedy laicky vše, co vyvede imunitní systém z rovnováhy a tím se aktivuje i vitiligo. Bližší informace v angličtině jsou na seriozní internetové stránce americké nadace pro výzkum a léčbu vitiliga www.vitiligofoundation.org .

Vitiligo je autoimunitní onemocnění, jehož průběh nelze zásadně ovlivnit. Často se pojí s jinými autoimunitními chorobami, např. štítné žlázy a značná část je dědičná. Lze se pokusit léčebně o repigmentaci světlých ložisek a ploch (světloléčba, lokální kortikoidy, anitoxidanty atp.). Bližší informace naleznete např. na lekarna.cz pod heslem vitiligo, v angličtině je velmi seriozní internetová stránka americké nadace pro výzkum a léčbu vitiliga www.vitiligofoundation.org . Optimální je nechat se vyšetřit dermatologem, zaměřeným na léčbu této choroby ve specializovaných zařízeních, v Praze např. Sanatorium Achillea.

Zánět kůže je široký pojem. V prvé řadě je třeba zjistit příčinu (žilní onemocnění, infekce, ekzém, atp.) a dle toho se řídí léčba. Celková ani místní antibiotika nejsou lékem první volby – napřed je třeba provést stěr z kůže na bakteriologii, případně mykologii a posoudit celkový zdravotní stav a průběh. Antibiotika sice likvidují bakteriální infekci, ale současně snižují hojení ran. Takže se používají jen v odůvodněných případech a po nezbytně nutnou dobu. Důvodem k špatnému hojení může být i vznik kontaktní alergie, tj. za různě dlouhou dobu léčby se člověk může stát alergický na léčební masti, včetně antibiotik, resp. na jejich konservační a další složky. To lze ověřit tzv. epikutánními testy u dermatologa.
Z podpůrně léčebných prostředků lze doporučit např. I care pastu – obsahuje protizánětlivý a antimikrobiální bílý ichthamol, k mytí speciální léčebné mycí oleje, např. Linola Olbad a samozřejmě léčit základní příčinu. Doporučuji navštívit dermatologa- pokud jste u Vašeho neuspěla, můžete zkonsultovat tzv. druhou osobu – nejlépe na klinice či odd. v specializované flebologické ambulanci.