Odborná poradna

PhDr. Marta Boučková

Provozuji vlastní praxi, ve které pracuji s klienty, kteří se octli v nejrůznějších životních peripetiích. Obecně se dá říci, že pracuji s lidmi, kteří řeší krize jak partnerské, manželské, tak i osobní. Snad nejčastěji pomáhám zprostředkovat pohled na svět, zejména na partnerství , očima mužů i žen. Postupem času mi byl už osobní i rodinný prostor mých klientů málo, a tak jsem začala spolupracovat i s firmami jako externí poradce pro oblast interpersonálních vztahů a komunikace v týmu. Pracovala jsem se stávajícími týmy a tak, jak se situace v nich měnila, jsem začala vstupovat i do rozhodování o tom, jak stávající tým podpořit dalšími členy, pro něj nejefektivnějšími. Vstoupila jsem na pole psychodiagnostikých metod a začala spolupracovat s personalisty. A tak se můj profesní svět získal větší rozměr a skloubil se do všední životní problematiky - profesní kariéra a rodina (manželství, partnerství). Mám dceru a mezi mé koníčky patří lyžování, plavání a detektivky. Velmi ráda relaxuji při karetních hrách a při scrabble.

Nejčastější otázky a odpovědi

• Jsem nemocný, když chodím k psychologovi?

  Často slýchám od svých klientů podobnou otázku položenou daleko surověji: „Jsem normální, když si „s tím“ neumím poradit sám a končím tady u Vás?“ Musím říct, že lidé, kteří udělají ten pro mnohé tolik nepochopitelný krok a otevřou dveře pracovny psychologa s nahlas vyřknutou prosbou o pomoc, mají rozhodně nějaký problém, se kterým si nevědí rady, který jim komplikuje život, a tímto způsobem se ho pokouší vyřešit. Nicméně je třeba říct, že pokud se týká zdravého rozumu, o kterém tolik lidí pochybuje v souvislosti s návštěvou psychologa, ten těm, kteří psychologa vyhledají, v zásadě pořád ještě zůstal. Důkazem je právě nadhled nad svým problémem, poznání a přiznání si potřeby profesionální pomoci i odvaha a odhodlání ho řešit. A tak ostatní mnohdy překvapím konstatováním, že v mé pracovně sedávají psychicky zdravější lidé než by se na první pohled zdálo.

• Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem?

  Psychologie je věda o chování lidí, jejich prožívání, myšlení a citech. Nejde tedy o čistě lékařský obor, i když vzhledem k tomu, že v jejím zájmu stojí člověk, jsou případy, kdy s medicínskými obory úzce spolupracuje, a nemusí to být jen s psychiatrem, ale také např.s neurologem. Psycholog proto řeší problém slovem – rozhovorem, popřípadě i dalšími neverbálními technikami (arteterapie, muzikoterapie, taneční terapie, relaxace) a psychoterapií, zatímco podávání léků (farmakoterapie), pokud jsou třeba, je vyhrazeno lékařům-psychiatrům. Jednoduše řečeno, pokud máte nějaký problém, nejprve si zkuste o něm pohovořit s psychologem a pokud on uzná za vhodné nebo bude-li se Vám zdát, že slovo nestačí, zkontaktujte psychiatra.

• Jak mám překonat nedůvěru ke svému psychologovi?

  Důvěra je jedním ze základních stavebních kamenů pro vztah mezi klientem a psychologem. Je třeba si přiznat, že mezi klientem a psychologem vzniká vztah a jeho kvalita se nemalou měrou odráží i na výsledku jejich společných sezení. Troufám si říci, že pokud máte ke svému psychologovi nedůvěru i po prvních dvou sezeních, pak není na místě jí překonávat, ale hledat nového psychologa. Psycholog může pomoci tomu, kdo mu dá tolik důvěry, kolik je potřeba k tomu, aby si klient nejen nechal pomoci, ale i se na ní podle svých současných možností aktivně účastnil. Důvěra bývá mnohdy dlouhou dobu tím nejpodstatnějším, co umožní klientův problém řešit. Vždyť psycholog často slyší a potřebuje slyšet právě to, co je všem ostatním uším odepřeno. A to bez notné dávky důvěry přece není možné!

• S jakými problémy se mohou lidé na psychologa obracet?

  Na mne konkrétně se obracejí lidé s problémy ve vztazích, nejčastěji v partnerských, rodinných, ale i pracovních a také s problémy, které se týkají jejich současné životní nepohody. Ta může být způsobená pocitem nízkého sebevědomí a sebehodnocení, nejistotou v komunikaci, zvýšeným stresem, problémy s náladami, s jídlem a nejrůznějšími strachy, úzkostmi a obavami.

• Kde najdu psychologické poradny? Existuje nějaký seznam? Musím mít doporučení od praktického lékaře?

  Kontakty na psychology i na poradny najdete v telefonním seznamu, na internetu, můžete se zeptat svého praktického lékaře, i když jeho doporučení nezbytně nepotřebujete. (A pokud ano, psycholog Vás na to upozorní.) Ale nestyďte se zeptat i svých známých, zda náhodou nemají s nějakým konkrétním psychologem osobní zkušenost a zda by Vám v takovém případě nemohli někoho doporučit. Přece jen se jde snáz k někomu, o kom již máte nějaké a hlavně dobré reference. Psychologickou poradnu nebo psychologa je dobré hledat také podle věku „budoucího klienta“a charakteru problému. Jedná-li se o dítě, pak je třeba volit psychologa se zkušenostmi v práci s dětmi. Prvním kontaktem pak bývá pedagogicko-psychologická poradna. Pokud se týká dospělých, je dobré zvážit, spadá-li problém do problematiky partnerských či rodinných vztahů a je-li tomu tak, je na místě vyhledat manželské a rodinné poradny. Pokud jde o „trápení či nepohodu Vaší duše“, pak hledejte psychologa, který bude mít s podobným typem problému zkušenost. Nebojte se ho už při prvním kontaktu zeptat.

• Kdy nastane čas, abych navštívil psychologa?

  Nejčastěji bývá psycholog vyhledáván v obtížných životních obdobích, zejména ve chvílích, kdy člověka opouští nebo opustil někdo či něco, co pro něho mnoho znamenalo. Zkrátka v době, kdy se život otřásá v základech a je nad míru jasné, že bolestivé stresové zatížení dostupuje nebo dostoupilo vrcholu. Psychologa je ale dobré navštívit i ve chvíli, kdy máte pocit, že se Vám věci v životě vymykají z rukou a když Vás začíná Vaše chování nebo prožívání v každodenním životě omezovat. Může se to projevovat jako neschopnost řešit byť i banální problém, se kterým si ostatní „hladce“ poradí a Vám to až donedávna šlo také. Mohou to být příliš často se střídající nálady nebo naopak déle trvající smutná nálada, která se objevila a trvá jakoby bezdůvodně. Nebo se začínáte bát věcí, lidí a situací, které Vám nikdy nečinily žádné obtíže. Dobrým indikátorem může být i upozornění Vašich blízkých, že by bylo dobré promluvit si s někým z „našeho oboru“. Věřte, že ztráta času to nebývá, koneckonců můžete se dozvědět, že psychologa nepotřebujete Vy, ale oni. Ani to není špatná informace, co myslíte?

Vaše otázky a odpovědi